V příběhu o Noemovi je skrytá důležitá lekce. Do archy vešli tygři, a když vyšli ven, nebyli z nich býložravci. Jejich povaha se nezměnila tím, že byli v arše. Zvířata byla zachráněna před potopou. To znamená, že jejich životy byly zachovány, ale jejich povaha se nezměnila. Nebyli proměněni. Tygr nelitoval, že jedl jiná zvířata; zůstal takový, jaký byl.
Pokud jste se v určitém okamžiku svého života modlili „modlitbu spasení“ a požádali Ježíše, aby vstoupil do vašeho srdce, ale nic se nezměnilo, mohla tato modlitba vycházet z náboženských pocitů, nikoli z upřímného pokání.
Byl jsem v divadle na Broadwayi na představení, které tak pohnulo mým srdcem, že jsem plakal. Představte si, že by řekli: „Pokud chcete vidět změnu ve svém milostném životě, jakou jste právě viděli v této hře, udělejte krok vpřed a můžete mít lepší vztah se svou přítelkyní, přítelem nebo manželkou!“ Možná bych šel dopředu a řekl, že to chci dělat lépe.
Tyto druhy emocí jsou založeny na vnějších zážitcích a mohou být dobré, ale zřídka vytrvají. Někdy děláme totéž s Bohem a nejlepší způsob, jak zjistit, zda se něco opravdu stalo, je vidět skutečnou změnu v srdci a životě.
Když přijdeme ke Kristu, měli bychom dostat zcela novou přirozenost. Bible říká: „On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna, v němž máme vykoupení a odpuštění hříchů.“ (Koloským 1,13–14) Bůh nás přenesl z království temnoty do království světla.
Když přijdeme ke Kristu, mělo by dojít ke změně a pak začneme jinak vnímat, jednat i reagovat. Když skutečně následujeme Boha, náš život se vždy změní.