„A komu přísahal, že nevejdou do jeho odpočinku? Přece těm, kdo odmítali poslechnout! Vidíme tedy, že nemohli vejít pro svou nevěru. … Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha.“ (Židům 3,18–19.12)
Co má říci mně a tobě oblak svědků z listu Židům 12,1? Jednoduše toto: „Vždyť oči Páně hledí na spravedlivé a jeho uši jsou otevřeny jejich prosbám, ale tvář Páně je proti těm, kteří činí zlo.“ (1. list Petrův 3,12)
Nevěřím tomu, že by nám tento velký oblak nebeských svědků řekl, abychom se drželi komplikovaných doktrín a teologických učení. Věřím, že by k nám mluvili o jednoduché pravdě:
V životě každého věřícího, stejně jako sboru, přichází čas, kdy nás Bůh podrobí základní zkoušce víry. Je to ta samá zkouška, kterou podstoupil Izrael, když stál u Jordánu.
Co je to za zkoušku?
Jde o to, že i když vidíme všechna nebezpečí, která jsou před námi - problémy, kterým čelíme, velké utrpení, mocnosti a síly, které nás chtějí zničit, naprosto důvěřujeme Božím zaslíbením a rozhodneme se žít s důvěrou a jistotou v jeho Slovo. Jde o závazek věřit, že Bůh je větší než všechny problémy a nepřátelé.
Bůh nám dal neotřesitelné zaslíbení pro život na Zemi. Když se nepřítel naší duše snaží nás přemoci, říká: „Můj lid však pozná mé jméno, pozná v onen den, že to jsem já, kdo prohlašuji:‚Hle, jsem zde.‘“ (Izajáš 52,6) Jinými slovy, Bůh říká: „Až budeš v nejtěžší zkoušce, přijdu a promluvím k tobě. Uslyšíš mě, jak říkám: ‚To jsem já, Ježíš, tvůj spasitel. Neboj se.‘“
Prorok Izaiáš říká, že zbožní lidé touží po dobrých věcech nejen pro sebe, ale i pro potřebné. Izajáš zde mluví o zbožných lidech, kteří se postaví za ztracené a slouží těm, kteří to potřebují.
„Cožpak to je půst, který si přeji? Jeden den se pokořovat, klopit hlavu jako zvadlé rákosí a ležet v pytlovině a v popelu? Jak můžete toto nazývat postem? Opravdu si myslíte, že to Pána potěší?
Pokud důvěřujeme Kristu, činíme také kroky víry. Bible ukazuje, že pokud nebude na první krok navazovat růst víry, číhá na nás velké nebezpečí.
„Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti.“ (Jan 10,10)
V těžkých bojích na nás mohou „rychle a zběsile“ dolehnout okolnosti, a právě v takových chvílích si častokrát pomyslíme: „Nevím, jestli to zvládnu, Pane. Nechápu, jak to může někdo zvládat.“ Toho ale využívá nepřítel, přijde se svou temnotou a mocí a pokusí se ukrást a potopit naši víru.
Satan se pokouší církev odklonit od jejího poselství, jehož centrem je Ježíš Kristus. Nejde mu o nic menšího než o to, aby se Boží lid odvrátil od svého poselství. Jedním ze způsobů, které si používá, je to, aby křesťané zabředli do politických záležitostí natolik, že je to naprosto pohltí. Když k tomu dojde, politika se stane tím hlavním, o čem se budou lidé bavit. Nikdo už pak nebude hořet touhou po Ježíši.
Satan nemůže otestovat ani otřást vírou žádného Božího dítěte bez Pánova svolení. Jednoduše řečeno, Bůh má záměr a plán s každou zkouškou, kterou Satan přináší do našich životů. Ježíš varoval apoštola Petra: „Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici“ (Luk 22,31).
Slovo vysvětluje, že hlavním cílem Satana je zničit víru těch, kteří slouží Ježíši. Ale mnoho věřících považuje za úžasné, že Pán umožnil Satanovi přístup k Petrovi, aby ho vyzkoušel.
V dnešních těžkých časech se lidé snaží zoufale nalézt klid a naději. Touží poznat pravdu, jak se píše v Izajáši: „Mysl upevněnou v tobě budeš střežit dokonalým pokojem, protože tobě důvěřuje“ (Iz 26,3). Budou sledovat Boží děti, a uvidí, jak Pán pečuje o ty, kteří patří Jemu.
Uprostřed zkoušek řekl Pán Izraeli tři věci: „Nebojte se! Vydržte a uvidíte, jak vás dnes Hospodin zachrání. … Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet.“ (Exodus 14, 13.14) Bůh jim vlastně řekl: „Jednoduše setrvej v pokoji. Buď zticha a vlož všechno do mých rukou. Právě teď činím něco v nadpřirozené oblasti. Vše je pod mojí kontrolou. Nepropadej panice a důvěřuj, že bojuji s ďáblem. Tato bitva není tvoje.“