Prayer

Bůh Otec ustanovil svého Syna Ježíše, aby se ve slávě stal naším veleknězem. A skutečně, Ježíš je nyní ve slávě – Člověk i Bůh – a zastupuje nás. Je oděn v roucho velekněze, stojí před Otcem a přimlouvá se za nás.

Otec má bez pochyby velkou radost, že má Syna po své pravici, ale Bible neříká, že Ježíš vystoupil vzhůru kvůli svému Otci nebo aby obnovil svou slávu. Ne, Písmo říká, že Kristus vystoupil do nebe jako náš velekněz. „Kristus přece nevstoupil do svatyně udělané lidskýma rukama … ale do samotného nebe, aby se za nás postavil před Boží tvář.“ (Žid 9,24)

„Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že se odměňuje těm, kdo ho usilovně hledají.“ (Židům 11,6)

„Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá nevyslovitelným lkáním“ (Římanům 8,26).

Ďábel dělá všechno, co je v jeho moci, aby byl jeho hlas slyšet. Jednou měl dokonce drzost přerušit Ježíše, když mluvil v synagoze: „V jejich synagóze byl právě člověk, posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl: ‚Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi svatý Boží‘. Ale Ježíš mu pohrozil: ‚Umlkni a vyjdi z něho!‘“ (Marek 1,23-25)

Satan měl pouze jeden záměr, když hlasitě křičel hlasem muže, a to vyvolat v celém shromáždění strach. Chtěl, aby každý uvěřil tomu, že má moc a autoritu.

Každý věřící, který chce potěšit Boha svými modlitbami, musí si nejdříve vyřešit otázku: „Slyší skutečně Bůh modlitby a odpovídá?” Je to zdánlivě jednoduchá otázka, na kterou by většina křesťanů určitě odpověděla, „Ano, samozřejmě věřím tomu, že Bůh odpovídá na modlitby.“ Ale ve skutečnosti o tom mnozí nejsou úplně přesvědčeni.

„A Šáron bude pastvinou ovcí a údolí Akór místem odpočinku skotu. To pro můj lid, který mne vyhledává.“ (Izaiáš 65,10)

Bůh slibuje, že když jej budou jeho děti soustavně hledat celým svým srdcem, budou mít vždy dostatek duchovního jídla. Naproti tomu ti, kteří Boha nehledají, budou prázdní, vyhladovělí, vyprahlí - budou bloudit, hledat pastýře, budou hladoví a nikdy nebudou spokojení. Slovo říká: „Vy budete hladovět … žíznit … stydět se“ (Iz 65,13). Také ale říká: „Hle, moji služebníci budou jíst … pít … výskat s radostí v srdci“ (verše 13-14).

„Když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, ti odplatí zjevně.“ (Matouš 6,6)

Když Ježíš mluvil o tom jít na skryté místo a hledat Otce, mluvil o něčem mnohem skvělejším, než je tajná komůrka. Hovoří o jakémkoli místě, kde můžete být s ním sami v důvěrném společenství.

Kdykoli se modlíme, je životně důležité rozlišovat mezi čtyřmi různými Ježíšovými pokyny.  Když to uděláme, může nám to poskytnout průlomové načasování, které potřebujeme v souvislosti s jeho vůlí. U každé modlitby či předsevzetí v životě potřebujeme rozlišit, zda Ježíš říká jednu z těchto čtyř věcí:

„Dokonce vynášeli nemocné i na ulici a kladli je na lehátka a na nosítka, aby na některého padl aspoň Petrův stín, až půjde kolem.“ (Skutky 5,15)

Apoštolové žili a sloužili v období zázraků. Dokonce i diakoni jako Štěpán a Filip, kteří sloužili u stolů, byli zmocněni Duchem svatým a dělali zázraky. Petr byl tak plný Ducha svatého, že nemocné přinášeli na ulice na lehátkách a nosítkách, aby jeho stín na ně padl a oni byli uzdraveni. Nebylo výjimečné vidět chromé, kteří byli uzdraveni a přišli do chrámu.

Bůh se chce sklonit k svému lidu. Jak předpovídá Písmo, ďábel sestoupil s velkým hněvem, protože věděl, že jeho čas je krátký. Proto právě teď potřebují Boží lidé velké vylití Ducha svatého a nadpřirozený Boží dotek ještě větší než ten o Letnicích. Tak jako dnes, už v Izajášově době bylo slyšet stejné volání: „Kéž bys roztrhl nebesa a sestoupil … Od věků lidé neslyšeli ani nezaslechli, oko to nevidělo, aby byl Bůh — kromě tebe — který by dělal něco pro toho, kdo na něj očekává.“ (Izajáš 64;1,4)